Kurz hornolužické srbštiny
	Přijďte studovat hornolužickou srbštinu na Technické univerzitě v Liberci. Tímto jazykem se mluví ve dvou saských okresech: Budyšíně a Zhořelci. Mimo německého obyvatelstva zde totiž žije početné původní obyvatelstvo Lužičtí Srbové. Unikátní kurz hornolužické srbštiny Vám umožní se velmi rychle naučit základům tohoto jazyka. Jazyk je velice blízký češtině. Zvládnutí jazyka Vám umožní na území Německa komunikovat s lidmi v jejich původním jazyce a zpřístupní Vám velké kulturní a přírodní bohatství tohoto regionu patřícího po dlouhá staletí pod Země koruny české.

Informace o kurzu		Sylabus (aktuální viz leták)
Termín:	říjen 2015 - červen 2016 (již podruhé!)	1) Fonetika, časování slovesa být a mít, gramatické rody, základní fráze. (5.10.) 2) Osobní a přivlastňovací zájmena, časování sloves. (13.10.) 3) Skloňování podstatných a přídavných jmen, výjimky. (20.10.) 4) Rodina, stupňování. (27.10.) 5) Průběh dne, číslovky, předložky. (3.11.) 6) Orientace, výrazové prostředky. (10.11.) 7) Výlet do Srbského muzea v Budyšíně. (17.11. - svátek) 8) Volný čas. (1.12.) 9) Porozumění textu, historie. (8.12.) 10) Poslech, písnička, hymna. (15.12.) 11) Porozumění textu, pohádky. (22.12.) 12) Nakupování, oblečení, jídlo. (5.1.) 13) Barborka, Mikuláš, Vánoce, Velikonoce. (12.1.) 14) Test, prezentace, ukázka, film a Struga. (19.1.)
Místo:	nejspíše budova E v areálu Technické univerzity Liberec
Vyučující:	Ing. David Krčmařík, Ph.D.
Schéma vyučování:	1x týdně 2 hodiny (pondělí od 16:10)
Materiály k výuce:	v ceně kurzu
Exkurze:	v rámci kurzu bude navíc uskutečněn výlet do Budyšína
Zakončení:	test s certifikátem znalosti jazyka

Více informací na david.krcmarik@tul.cz, 721 708 966.
Dostupné materiály k samostudiu., Serbšćina.
Učební texty, tabulka skloňování, tabulka časování, tabulka nepravidelných sloves, slovník fungující bez internetu (gama verze), Materiály Lipsko, Materiály Hynce Rychtarja.

AKTUÁLNÍ ZPRÁVY

30.1.	Zde posílám porovnání hornosrbštiny a dolnosrbštiny.
15.1.	Posílám seznam částic v hornosrbštině, nadávek a řečnických obratů.
12.1.	Posílám seznam nových knih v hornosrbštině k dispozici v liberecké knihovně.
8.1.	Posílám rozhlasovou reportáž 'W čěskim Libercu serbsce wuknu' z návštěvy Benno Bilka z prosince 2014. Na uvedené stránce je nutné kliknout vlevo na 'Aktualne přinoški' a dále pak na číslo '4' dole na stránce. Návod je zde. Zde je ještě záznam..
7.1.	Posílám poznámky k číslovkám z 12. lekce.
28.12.	Posílám obrázky z pohádek a zde jednoho z nejznámějších lužickosrbských malířů jménem Měrćin Nowak-Njechorński.
19.12.	K Vánocům posílám pohádku Sonina dešća s titulky.
16.12.	Posílám poznámky z hodiny k minulému prostému času, který se používá v knihách pro souvislé vyprávění.
15.12.	Domácí úkoly na Vánoce sestávající z čtení a poslechu pohádek.
5.12.	Posílám odkaz na Srbský zákon v češtině a lužické srbštině.
2.12.	Posílám poznámky k lekci 9 (mn.č.), texty o srbských zvycích v srbštině a také něco málo zajímavostí o zimních zvycích v češtině.
27.11.	Od příštího týdne (od 1.12.) se budou vysílat na ČT lužickosrbské pohádky (více info). Jsou také dostupné časopisy Płomjo a Płomje v liberecké knihovně.
26.11.	Poznámky z lekce 8 jsou zde.
19.11.	Plánek uskutečněné exkurze je dostupný zde.
11.11.	Poznámky z lekce 6 jsou zde.
7.11.	Posílám vyčasované hlavní vzory pro slovesa.
5.11.	Posílám zde často pletená slova v lužické srbštině.
3.11.	Nezapomeňte přijít na přednášku ve středu od 18:00 v knihovně. Posílám také cvičení a poznámky z lekce 5.
29.10.	Posílám poznámky z lekce 4 se slovíčkama k filmu. Následně zde najdete přehlednou tabulku nepravidelných sloves.
21.10.	Blíží se exkurze do Budyšína dne 17.11. (svátek, pondělí)!!! Program najdete zde.
15.10.	Vyšlo nové číslo časopisu Płomjo. K dostání na vyžádání v liberecké knihovně (studijní oddělení). Předchozí čísla zde.
14.10.	Zde najdete krátké cvičení na výslovnost. Posílám i svou první přednášku v rámci cyklu Povídání o Lužici.
10.10.	Zde najdete sepsaná pravidla výslovnosti a také správnou výslovnost cvičení z první lekce.
5.10.	Zde najdete slovíčka potřebná pro první lekci (a zde pro druhou lekci). Prosím vypište si je do svého slovníčku a najděte si překlady ve slovníku.
30.9.	Začínáme již toto pondělí (6.10.) v 16:15 v místnosti E2 (budova E). Přijďte včas. Konec bude v 17:45. Dozvíte se, jak správně vyslovovat a základní fráze. Blíží se také unikátní přednáška Mgr. Pavla Šlechty (čtvrtek 9.10 od 18:00 v knihovně), který dlouhá léta působí jako učitel češtiny v Lužici.

Lužičtí Srbové
	V 5.-6. století dochází ke kolonizaci opuštěného území východního Německa (dříve Německá demokratická republika) slovanskými kmeny. Od 8. století začíná německá (v té době franská) snaha ovládnout toto území silou. Až do začátku 12. století se slovanské kmeny se střídavými úspěchy bránily této agresi, avšak později dochází k násilné germanizaci a cílenému potírání všeho neněmeckého. Většina slovanských kmenů bohužel této germanizaci podlehla (Polabští Slované). Nicméně na slovanskou historii upozorňují do dnešních dnů názvy východoněmeckých měst, jejichž základ tkví v slovanském jazyce (Roztoky, Schwerin, Berlín, Cvikov, Saská Kamenice, Budyšín, Zhořelec atd.). Je až s podivem, že malá část území zůstala až do 21. století stále z části osídlená původními obyvateli. Toto území - Lužice - patřilo dlouhá staletí i pod nadvládu českých králů v rámci Zemí koruny české. Ještě na konci první světové války zde většinu obyvatelstva tvořili etničtí Lužičtí Srbové. Bohužel se postupem času z většiny stala menšina díky brutálnímu potírání cizích etnik během vlády Adolfa Hitlera. V nynější době žije na ůzemí přibližně od Šluknovského výběžku až po Berlín asi 60 000 lidí stále mluvících lužickosrbsky. Tento jazyk má dvě spisovné formy: horní lužická srbština () a dolní lužická srbština (). Většina Lužických Srbů mluví především horní lužickou srbštinou.
Lužická srbština
	Existují dvě verze jazyka - hornolužická srbština (oblast východního Saska) a dolnolužická srbština (oblast jižního Braniborska). Navíc existuje mnoho nářečí z nichž patrně nejvýznamnější je Slěpjanské nářečí, které leží na pomezí dvou spisovných variant jazyka. Lužická srbština si zachovala mnohé mluvnické jevy které v současné češtině již vymizely. Je to především duál neboli dvojné číslo a pak více minulých časů tzv. aorist a imperfektum používaných pro souvislé vyprávění v minulosti. I když byla lužická srbština pod obrovským tlakem němčiny, poměrně málo slov přejala. Lužická srbština je suverénní jazyk, který je schopný vyjádřit výrazy od poezie až po technické vědy. Je to zároveň úřední jazyk na východě Saska a jihu Braniborska.
Lužice
	Oblast Lužice je vymezena z jihu Lužickými horami, ze severu Berlínem a páteří této oblasti jsou řeky Spréva a Lužická Nisa. V důsledku přerozdělení území po druhé světové válce bylo lužickosrbské obyvatelstvo (jako příslušníci německého národa) vysídleno z polské části. Přirozeným centrem Horní Lužice je město Budyšín a centrem Dolní Lužice je město Chotěbuz. Lužice je u českých hranic pahorkovitá, ale většina Lužice je rovinatá s častými jezery a rybníky.
Využití lužickosrbštiny
	Hornolužickosrbsky se dá domluvit především na venkově v lužickosrbské oblasti osídlení. Je to způsobeno tím, že až do poloviny 19. století měli Lužičtí Srbové zakázáno bydlet ve městech. Mezi hlavní oblasti je možno jmenovat Ralbicy-Róžant a Chrósćicy. Existuje i lužickosrbské divadlo v Budyšíně a lužickosrbké rozhlasové vysílání. Navíc existuje množství knih v lužickosrbštině dostupných i v krajské knihovně Liberec (např. Woko Mok nebo dolnosrbsky Judo ze źiwjakom) a liberecká knihovna odebírá i hornolužický časopis Płomjo a dolnolužický časopis Płomje. V neposlední řadě probíhá během roku množství kulturních akcí po záštitou městské knihovny Varnsdorf (Milan Hrabal) či Společnosti přátel Lužice.